Blog

Dušičkově

31. 10. 2007

Dnes jsou Dušičky – Památka zesnulých. Původem je to křesťanský svátek Všech věrných zemřelých. Církev si dnes připomíná všechny zemřelé a modlí se za jejich duše, aby se dostaly do nebe. Zítra bude svátek Všech svatých a to už budou křesťani oslavovat všechny, co je u nich prý jisté, že se do toho nebe dostali, budou přemýšlet o jejich příkladu, o hrdinstvých velkých i skrytých, o mužích a ženách, co dokázali žít tak, jako by na světě nebylo zlo.

Do občanského kalendáře se ale dostal jen dnešní svátek. Svátek těch obyčejných z nás. Těch, co žili, jak se dalo a třeba věřili, že to jednou bude jinak. Nebo věděli, že už to jinak nebude. Lidí, co byli významní pro svých pár lidiček, se kterými je pojí pouto krve. Jediné pouto, které přetrvá navždy. Stejná krev, která ztuhla, ztmavla, rozpadla se na prach pod náhrobní deskou, koluje v žilách i nám, když odmetáme z hrobu spadané listí a zapalujeme svíčky.

Když dnes večer odcházíte ze setmělého hřbitova, dýchne na vás chlad černých křížů a tyčících se kamenů. Měkké polštáře zkřehlých květů chrizantém se utápí v tmavomodté tmě. Jiskřivé teplo drobných světýlek zapálených svíček vrhá stíny, ale nehřeje. Má to atmosféru a sílu. V té chvíli můžete věřit, že o vás všichni mrtví ví. Že vás jejich duše pozorují, ukryté za třepotavými plamínky. Nebo tomu věřit nedokážete, víte, že v hrobech je jen prach a rozpadlá těla, která se už nikdo neodliší od okolní hlíny. Jedno je ale jisté. To místo je plné vzpomínek. Za každým světýlkem je ukrytá křehká vzpomínka v pastelových barvách, stokrát vybledlá a stokrát dokreslená nejistou rukou. Za každým vyrytým jménem je osud. Osud člověka, který byl a není.

Nejsmutnější písnička

Před časem jsem četla článek o tom, že vědci zjišťovali, jaká je nejsmutnější písnička. Dobrovolníkům pouštěli skladby a měřili jim tep, tlak, dechovou akci a teplotu. Vědecký názor na věc mě zaujal a téma jsem si odložila na nějakou příhodnou dobu. Třeba na Dušičky.

Které písničky jsou tedy podle vědeckého zkoumání nejsmutnější?

Nejsmutnější písnička – Drugs Don't Work od The Verve  Druhá nejsmutnější: Robbie Williams Angels  Na třetím místě Elton John a Sorry Seems to Be the Hardest Word 

Na článek jsem se dostala z blogozápisu, kde můžete najít typy na tucet dalších smutných písniček.

Já jsem jich taky pár vybrala podle sebe:

Scientist od Coldplay s úžasným klipem  Když teda Robbie, tak spíš Advertising space  Možná smutná, možná depresivní: Gary Jules – Mad World, každopádně taky krásný klip  Kansas – Dust In The Wind Při téhle mě mrazí. My immortal Enavescence  Naléhavá Bonnie Tyler a Total Eclipse of The Heart 

Pak mám ještě dvě, silně osobní od nepříliš známé norské zpěvačky Lene Marlin

A Place Nearby (bohužel je k mání jen se špatným klipem)  A ta úplně poslední My Love

A jaké jsou ty vaše? Jaké písničky vás rozpláčou? Při kterých vás mrazí? Nebo které zkrátka považujete za nejsmutnější?

Komentáře k článku:

Středa 31. 10. 2007 v 20:05

Nevím jestli je to smutná písnička, ale má v názvu slovo Scientist, podobně jako ta od Coldplay, která smutná je. A jelikož věda je smutná, tak smutná zřejmě bude i ta písnička. Poslouchej.

The Dandy Warhols: I Am A Scientist

<object width="425" height="355"><param name="movie" value="http://www.youtube.com/v/suazwrc2RPU&rel=1"></param><param name="wmode" value="transparent"></param><embed src="http://www.youtube.com/v/suazwrc2RPU&rel=1" type="application/x-shockwave-flash" wmode="transparent" width="425" height="355"></embed></object>

…prosím o dodatečné zformátováním formátovačem Žirafka.

Středa 31. 10. 2007 v 20:44

To je nějaká nová metoda jak snížit počet čtenářů blogu? Donutit je depresivními písničkami k sebevraždě?!

Co takhle nejoptimističtějsí písničky? Např.: http://youtube.com/watch?… | http://youtube.com/watch?… | http://youtube.com/watch?… atd.

Středa 31. 10. 2007 v 22:16

Silny zazitky mam když poslouchám Wolfiho Requiem. Jinak si asi záměrně nepouštím smutnou hudbu…

Středa 31. 10. 2007 v 22:55

A víš, že marně přemýšlím, jestli mě nějaká písnička dokáže rozesmutnit? Marně… Je spousta takových, co mě rozjaří, i takové, co mě štvou – ale do smutku nic. Leda snad Sarajevo nebo Litanie na konci století, ale to je spíš jen hořko… Nemám smutné písničky.

Čtvrtek 1. 11. 2007 v 00:23

Měřítkem smutnosti písničky by mohl být třeba počet sebevražd, které má na svědomí. Ať se nám to lépe počítá. Pak nelze nezmínit slavnou Gloomy Sunday, přezdívanou „hymna sebevrahů“.

Sice je možné, že zvěsti o hromadě lidí odcházejících z tohoto světa při poslechu Gloomy Sunday jsou nadsazené, a že jí hodně „pomohlo“ nacistické řádění za druhé světové války, ale fakt je ten, že její autor i jeho přítelkyně sebevraždu spáchali také. Chronologicky se tak stalo až po vzniku songu. To jen pro pořádek.

Hezky ji zpívá Sinead O'Connor. Neposlouchejte u otevřeného okna ve vyšším patře domu :-)

Čtvrtek 1. 11. 2007 v 07:20

Podla mna ma vacsina pesniciek tri urovne vyznamov, ktore sa mozu navzajom doplnit, tak aby vytvorili nejaku silnu emociu (nie vzdy sa to autorom podari).

Prva uroven je, ked len pocuvate melodiu a nerozumiete textu. Pesnicka ma akoby nejasny vyznam, ktory si mozete spojit s nejakym zazitkom.

Druha uroven je ked si k tomu precitate text pesnicky. Vela pesniciek zrazu zmeni vyznam. Pokial clovek rozumie textu, tak vacsinou je velmi blizko toho (teda aspon si to moze mysliet), co autor myslel. Niektore pesnicky ziskaju este vacsiu posobivost.

Tretia uroven je pustit si k pesnicke klip. Toto je asi najrizikovejsia cast, pretoze len malo klipov je spravenych skutocne dobre, aby podtrhovali to, co autor a spevak mysleli a snazili sa vyjadrit. Napriklad Scientist je v tomto ohlade dost dobra pesnicka, pretoze az klip da uceleny vyznam.

Pre mna jedna z najposobivejsich pesniciek (netvrdim, ze uplne smutna) bola pred par rokmi Gone with the sin – Him. Ma velmi silnu ponurejsiu dynamiku. Je to typ pesnicky, ktora znie sice smutne/temne, ale dokaze cloveka prekopnut na druhu stranu toho smutku, pretoze ma velku energiu podporenu basmi a elektronikou. Tu by som odporucal „vnimanie“ na prvej urovni.

A este ma napadla jedna pesnicka, ktora ma skutocne smutny, resp. nevesely text, ale Stoni ju dokazali spracovat dobre. Tvrdim o nej, ze je to najoptimistickejsia smutna pesnicka: Paint it black. Tiez je to jedna z pesniciek, ktore dokazu cloveka prekopnut na druhu stranu smutku. Tu by som odporucal „vnimanie“ na druhej urovni :)

avatar
cbrt
Čtvrtek 1. 11. 2007 v 10:40

Krásný smutný písničky. Ale jsme trochu zmaten termínově:)

Dušičky, Památka všech věrných zemřelých, jsou až zítra – 2. listopadu, den po svátku Všech svatých… 31. října je Halloween – předvečer svátku Všech svatých.

Čtvrtek 1. 11. 2007 v 10:58

Jo, tak ColdPlay taky můžu :-)

Písnička mě naposledy rozplakala… Hmpf… byla to jedna od takové neznámé hiphop pražské skupiny pro kterou jsem shodou okolností zrovna dělal web – a byla o rozchodu a o tom jak se kvůli holce zabil… Mno, a protože já jsem měl za sebou taky zrovna těžkej rozchod tak mě to nějak vzalo :-(

empétrosku sem házet nebudu, když si jí poslechu teď, už to není ono, to byla jen taková vzácná shoda okolností.

avatar
marco
Čtvrtek 1. 11. 2007 v 12:07

Smutnych piesni je viac, pre mna jednoznacne Crying in the Rain od A-Ha :) A potom Mother a Goodbye cruel world od Pink Floyd :) ale je ich samozrejme viac a zalezi najma od nalady a prostredia. Vsetci, co mali v nejakom vztahu spolocnu piesen, vedia, co v nich vyvolavala po rozchode.

Čtvrtek 1. 11. 2007 v 15:57

Smutné? Mně se to mění. Třeba Přítel od Nohavici je / nebo spíš byl pro mě smutný.

Mám dojem jako výše v komentu cbrt.

Dík za vzpomínkový článek, inspirovala mě k úvahám věta „dokázali žít tak, jako by na světě nebylo zlo.“ Mě přijde, že kdo žije tak, jako by na světě nebylo zlo, jako by nežil, jako by nechtěl vidět. Kdo zlo naopak vidí a dobře si ho uvědomuje, teprve se může rozhodnout, jak bude žít.

Čtvrtek 1. 11. 2007 v 16:49

Ja myslim, ze na smutnost pisnicky ma velky vliv, kdyz vim, za jakych okolnosti vznikla: Treba kdyz Pink Floydi ztratili Syda Barreta, napsali Shine on you crazy diamond, ktera je bezkonkurencne smutna. Z dalsiho vykladu bych ostatne uplne vyloucil Pink Floyd, protoze by obsadili prvnich dvacet pricek :-)

Kdyz Ericu Claptonovi vypadl z okna jeho maly syn, napsal uuuuuzasnou baladu Tears In Heaven, v mnoha oficialnich zebriccich vyhodnocenu jako nejsmutnejsi skladbu vsech dob.

Myslim, ze vedci jsou prodejne devky a nechali se podplatit pomoci vlad, ktere je ovladaji prostrednictvim grantu. Takze je to obracene, „Drugs dont works“ je ve skutecnosti pisnicka k popukani! :-) Vubec tomu zebricku neverte :-)

Za sebe bych pridal Hard to say im sorry od Chicaga a samozrejme i par pisnnicek od ABBY. Kazdy si asi vzpomene na The winner takes it all, ale ja bych dal daleko spis ze stejneho alba Our last summer a nebo jeste novejsi Une of us A pokud chcete jit dal do historie, klidne zvolim monumetalni Music (was my first love) od Johna Milese z roku 1976, protoze jak to tady tak ctu, ve skutecnosti se nepise o pisnickach smutnych, ale o pisnickach dojemnych, lidove zvanych dojacky :-)

Čtvrtek 1. 11. 2007 v 17:00

Tak jsem myslel, že budu první se smutnou českou písničkou, ale liška mě předběhla. A dokonce s tím stejným interpretem.

Posledních několik měsíců jednoznačně vede: http://www.youtube.com/watch?…

Čtvrtek 1. 11. 2007 v 17:17

A pak ještě toto: http://www.youtube.com/watch?…

Čtvrtek 1. 11. 2007 v 22:22

Marco, mas asi na mysli Crying in the rain od Everly Brothers, vid? ;-)

Pátek 9. 11. 2007 v 08:12

Diky, Roji, alespon nemusim riskovat, ze skocim z okna pri poslechu A-ha (bolelo by to, jsme v suterenu a tak je v nem mriz). No a Everly Brothers poslouchat nemusim, znam dobre. Stejne je zajimave, jak casto se v popularni muzice zamenuje interpret za autora. A myslim si, ze to nebude tim, ze obcas tim autorem je.

avatar
Damien
Pátek 9. 11. 2007 v 16:37

Moc moc smutná, skoro slzy mě tečou

http://www.youtube.com/watch?…

avatar
ringo
Pondělí 12. 11. 2007 v 19:13

Pokud mi soudružka žirafka povolí trochu přechylování, tak bych rád uvedl, že se u osmého odkazu nejedná o Enu Vescencovou, anóbrž o Evu Nescencovou ;).

Mně, mimo pár uvedených připadají smutné např. od Voskovce/Ježka Klobouk, Život je jen náhoda. Od Freddyeho Show must go one, která je zpívaná, jako že opravdu show, ale je jasné, že to jde celé do p*dele. Kamil Střihavka se při ní, nevím proč, debilně culí, asi že to jako dá. Od rojem zakázaných Pink Floyd jsou to zejména Comfortambly numb, Mother, a Hey You. Důležitá je překvapivě souvislost s filmem.

Laurin Hill a její provařené Killing my softly.

Dále snad celé NIN a také Ministry – album Psalm 69.

A nakonec to jsou všechny písničky které hrály (a utkvěly) na pozadí rozchodů, blbých nálad a hnusných okamžiků.

avatar
Marco
Úterý 13. 11. 2007 v 17:26

2 Roj: Samozrejme, ze myslim tu istu :) ale mne osobne sa viac paci verzia (coververzia??) od A-hy :). Ale, inspirovany jednym vlaknom na MUNI, co tak ako najsmutnejsiu piesen dat tuto: pam pararararam pararara ram ram ram ram ;)

Úterý 20. 11. 2007 v 17:01

Děkuji za krásné odkazy. Krátím si tu tím večer a zkrátka nádhera :) Moje nejsmutnější písnička je asi Tears od Rush… http://www.youtube.com/watch?… To při vhodném rozpoložení fakt řvu jak želva :))

Středa 21. 11. 2007 v 22:51

Koukám, že tady padla spousta písniček.. tak přidám ještě dvě, které mi utkvěly v paměti – Runaway Train od Soul Asylum, plus ještě provařené Suicide is Painless, známé jako znělka ze seriálu MASH.

Písničky, co hrály v pozadí během mizerných období..

avatar
kolemjdoucí
Neděle 2. 12. 2007 v 12:53

Mě poslední dobou dostává tohle http://www.youtube.com/watch?…

Pondělí 24. 12. 2007 v 13:28

Poslys, Ziravko! Ty neblogujes!

Dal jsem ti vanocni darek, abych ti zvysil pagerank :-) Ale pod podminkou, ze budes blogovat vic :-)

Preju krasne vanoce!

avatar
Roj
Středa 2. 01. 2008 v 15:21

Vidim, ze jsem te nepresvedcil. Skoda.

Úterý 8. 01. 2008 v 02:11

Možná to někomu přijde jako pošahaný, ale pro mně je nejsmutnější písnička „West End Girls“ od Pet Shop Boys. http://www.youtube.com/watch?… Byla to má oblíbená písnička ve věku, kdy jsem jezdil ještě z plastovou Tatrovkou po zahradě. Je to taková nostalgie.

avatar
Filo
Sobota 19. 01. 2008 v 23:58

Tak nějak mě kdysi vzala piseň Hurt od Johnnyho Cashe http://vidsearch.myspace.com/index.cfm?…

avatar
Petr
Pátek 25. 01. 2008 v 10:22

Naposledy mě dojala Dig od Incubus http://www.youtube.com/watch?…

Úterý 4. 03. 2008 v 14:52

máš pravdu kotě. opravdu mě tvá písnička zamrazila!!! nádherná.....­..........