Blog

Italské prázdniny I

18. 8. 2007 v 32:00 PM

Když jste tři holky a chcete k moři…
Když máte na pláž dvě celty maskovací a jednu deku květovanou…
Když máte jen pár euro a hodláte je utratit pouze za benzín a zmrzlinu…
…nemůže to dopadnout jinak… (-:

« « Fotky a vstřebané dojmy nabízí k nahlédnutí Rulisa » »
« « Liščí komixová verze readmovie nyní ve vašem –kině– prohlížeči! » »

Moje verze začíná o pár řádků níž.

3

2

1

JEDÉM! (-:

Část první

ve které opustíme vlast, přejedeme Alpy, navštívíme Lago di Garda, opustíme jej a zase se pokorně vrátíme a ráno probereme do nového dne na louce pod olivami. Rulisa a Liška překonají rekordy ve výdrži bez spánku, Žirafka ve spaní v autě a autíčku začnou problémy s jižním podnebím.

Cesta přes Alpy

Ležíme ve spacáku na louce s výhledem na vesnici a kolemjdoucí. Cesta naštěstí není frekventovaná, takže není důvod překotně vstávat. Kousek ode mně se převaluje Liška, ještě dál leží Rulisa. Nad hlavou křičí plačtivě nějaký dravec a já s jedním okem napůl otevřeným přemýšlím, jestli se překulím na bok, vytáhnu sešit a začnu psát. Nebudu vás dlouho napínat – ano, začla jsem (-:

Netuším, kolik může být hodin, ale slunce už je pěkně vysoko. Všechny časoměřiče zůstali v autě, které stojí na cestě kus od nás, a vstávat se nám opravdu ještě nechce. Je za námi dlouhý den s ještě delší cestou.

Na Rulisiných stránkách si můžete přečíst, jak celá ta naše cesta začala. Když se tři ženské během pár dní shodnou, že i přes nedostatek financí je nutné vyrazit na dovolenou k moři a to nejlépe okamžitě, shodnou se na tom, že lepší než balit šminky, bude vzít si s sebou stan, vařič a ešus, cesta za nízkonákladovým dobrodružstvím může začít. A taky začala.

Liška dorazila do Brna v úterý navečer. Zatímco ji plně zaměstnaly moje kočky (a ona je) (že prý kočka není užitečné zvíře – pche! (-;), já se honem honem snažím odseparovat věci, které si chci vzít od zbytku bytu. Moje chystání totiž zpozdilo tisíc a jeden důvodů, z nichž nejvtipnější je asi ten, že když jsem v pondělí večer chtěla dát prát oblečení, mezitím chystat a pak žehlit, tak vypadl proud. Po dvou hodinách naskočil, ale jen na pár minut, abychom mohli pozhasínat, najít kočky a jít zase potmě spát.

Cesta přes Alpy Když po desáté večerní vyrážíme za Rulisou, jsem už docela unavená, ale za volantem ještě zvládám. Liška jediná nemá řidičák, ale je skvělý navigátor. To budeme potřebovat, protože jsme se rozhodly vyhnout se dálnicím a poplatkům za ně. Když přijíždíme k Rulise, padám už únavou. Zato Rulisa, nadšená z auta (přece jen o něco lepší než rozpadající se Favorit) a natěšená na cestu, sedá za volant a nehodlá se ho dalších sedumnáct hodin pustit. Liška naviguje, já spím vzadu. Z polospánku vnímám, že cesta pokračuje úspěšně:
„Hele Brunn!“
„Zase to –zasraný– Brno. To jsem v tom Linci fakt blbě odbočily.“

Cesta přes Alpy Prvně se probírám ráno před Alpami. Krátká procházka do kukuřičného pole vyřeší problémy, které se za jízdy řešit nedají. Hned se mi spí líp. Další probrání nad Insbruckem. Pár foteček krásného výhledu, snaha udělat pořádek v autě:
" Věci, které nebudeme potřebovat dáme naspod do kufru. Třeba plán prahy.„
“A co mapa Slovenska?" Když nastoupíme do auta, ještě než zase upadnu do kómatu, vyznávám se spolucestujícím ze své lásky k sušeným polévkám všeho druhu. Je mi odpuštěno a zásoba mých polívek uvítána s nadšením. Za hranicemu do Itálie se opět probouzím a vaříme si čínskou polívku. Přemýšlím, že bych měla Rulise vzít volant, ale nějak mě to přemýšlení uspává.

Vaříme  → chladíme Další probuzení na pumpě. Vaříme. Tentokrát ne polívku, ale motor. A taky jsme si všimly, že jsme pár kilometrů od jezera Lago di Garda. Konečně tedy střídám Rulisu a se zapnutým topením a otevřenými okýnky vyrážíme k jezeru. Přestoupáme hory a před námi se otevře pohled na nádherný severní konec jezera a melebná italská městečka. Přestávám litovat, že jsem většinu Rakouska a kus Itálie prospala. Tenhle pohled stačí. Kochám se a nestíhám brzdit. Gumy smrdí, ale jinak v pohodě. Kopec je tak prudký, že autu se ani nechtělo do smyku.

První večer v Itálii Po východní straně jezera projíždíme tunýlky a Rulisa se snaží v mezerách mezi nimi fotit výhledy na protější břeh a hory. Zastavujeme se v městečku Bogliaco. Na focení už je celkem tma. Na koukání, zmrzlinu, fíky ze stromku na nábřeží a máčení noh není pozdě nikdy. A tak si užíváme první opravdový večer dovolené.

Pak už je čas vymyslet, kde budeme spát. V mapě vypadají zajímavě sousední menší jezera Lago di Valvestino a Lago d'Idro. V reálu k nim stoupáme spoustou serpentýn a naděje na nalezení místa na spaní dál než metr od silnice je nulová. Leda že bysme bivakovaly zavěšené na skále. Na koupání a na focení by to tu bylo nádherné. Kdybysme tu byly ve dne.

Od jezera Valvestino přejíždíme k jezeru Idro. Krajina už tu vypadá k stanování přívětivěji, ale celé jezero obepíná letovisko a v místech kam nedosáhne už je každé placaté místečko obsazené takovými jako my, kteří le přijeli dřív. Vypadá to, že v těchto končinách by si každý rád ustlal bez placení. Dobře jsem se ale vyspala, takže mám dost energie na další cestu. Takže vaříme polívku u silnice a pak vyrážíme dál na jih. Rulisa usíná, Liška navigátorka se i po čtyřiceti hodinách bez spánku stále drží v bdělém stavu. Když se vrátíme zpět k Lago di Garda, přijde mi líto, že bysme je opustili bez toho, abychom si jeho jižní cíp prohlédli. Tak hledáme šikovnou odbočku s nacházíme. Spíme ve stanu kousek od silničky na které jsem nechaly auto.

Spaní s luxusním výhledem

Budí se Rulisa. „Holky, já jsem byla tak mrtvá, že kdybyste mi řekly, tady se polož před auto a spi, tak bych to udělala.“ Já s Liškou se smějeme: „My víme. Tys to totiž udělala!“

Už jsme vzhůru všechny tři, takže je na čase sbalit spacáky a přesunout se k autu. Čeká nás jezero a cesta k vytouženému moři.

Komentáře k článku:

avatar
Radek Matěj
Neděle 19. 08. 2007 v 20:55

Krásné. Po prázdninách strávených v práci a před zatím nenaplánovanou dovolenou v září velmi inspirativní. =) Díky, těším se na další pokračování.

Pondělí 20. 08. 2007 v 03:57

Hele, já furt spím… U Lišky, u tebe… :-)))

Hurá, jdu opravovat! O Brnu jsme neřekly, že je zaraný, fakt ne! Liška nemá důvod a já mám k Brnu dokonce sentimentální citový vztah! :-)

Pondělí 20. 08. 2007 v 09:11

Radku, děkuji za pochvalu. A přeju aby se nenaplánovaná dovolená brzo proměnila v naplánovanou a posléze v zrealizovanou.

Ruliso, opravila jsem ti nejen jméno, ale i web adresu. takže tu máš i avatar.

Mě se nezdá, že bys v mém popisu furt spala. Tady spím furt já. Akorát se mi blbě popisuje, kudy jsme jely, když jsem spala. (-;

A dobře. Zasraný Brno opravím. Jen jsem si chtěla trochu pohrát se SEO svých stránek (-;

Pondělí 20. 08. 2007 v 09:38

Panorama je z peti fotek?

Pondělí 20. 08. 2007 v 09:52

Jé, to je sranda.

Konečně zase vidím (na obrázku) tu fialovou mrchu, co leze Italům tak často do oken!

A ta fotka s popelnicemi – chachá!

Pondělí 20. 08. 2007 v 11:37

Jo, tu fialovou kytku na fotkách nemám. A přitom byla… Prej že mám lepší fotky… tddd… Ty popelnice jsem musela chvilku luštit, že jsou od tý pumpy, jak jsme poprvní „vařily“ (ne polívku), páč tam mi už šly očička našíbr… Dík za opravy. :-)

Pondělí 20. 08. 2007 v 20:00

Roji, hadas, nebo tam nekde vidis spoje?

Lisko ((((-:

Ruliso, mam od te pumpy jeste daleko vic fotek. Nevim, co me to tam chytlo za fotici naladu. Navic jsme jeste nebyly domluvene, jestli zverejnovat obliceje nebo ne, takze vetsina fotek je ve stylu: Rulisina noha, Lisciny zada atd…

Pondělí 20. 08. 2007 v 20:09

No, co nohy nemám nejhorší! :-)) Jé, jo, tu nohu si pamatuju… :o) Sem ji měla otlačenou, pak…

Pondělí 20. 08. 2007 v 21:16

Ziry, vidim tam ctyri spoje, ale nevylucuju, ze mi nejaky dalsi unikl :-)

Jinak liska zverejnila nejen vsechny obliceje, ale i zajimavejsi organy vsech tri :-)

Pondělí 20. 08. 2007 v 22:21

Roji, ty jsi snad bystrozraký jako bystrouška! Kam koukneš, vidíš spoje!

Já nemám foťák, ale mám tu výhodu, že můžu tím pádem zveřejňovat i nahotiny. (Aha, teď si vzpomínám, že vlastní autonahotinu jsem kdysi dáávno uveřejnila s pomocí foťáku…)

Pondělí 20. 08. 2007 v 22:55

Ruliso, je neco, co mas nejhorsi? Snad ani ne, ne?

Roji, zajimalo by me, jestli jsi nasel skutecne spoje. Myslis, ze bys je mohl nekde vyznacit? treba do Flickru jako „note“. Ja to kdyztak pak smazu. Dik (-: Jsem fakt zvedava, jestli ses trefil.

Lisko, jojo, ted jsem si to cetla v ofocenem deniku. Teda o te autonahotine, co jsme se o ni bavili v aute. (-;

Pondělí 20. 08. 2007 v 22:55

Lištičtin tužkopříběh je super, teď vlastně přemýšlím proč to píšu tady (-:-).

Pondělí 20. 08. 2007 v 23:08

Roji, otevrela jsem si original a uz to tam vidim taky. Achjo )-: Vzdycky prijdu na chyby teprve, az prijdu o vrstevnaty original. Ale vyznac mi to prosim. Jsem zvedava, ktere chyby jsi odhalil. (-:

MiSHAKu, v pohode. Ona si to tady precte taky. A kdyz o tom tak premyslis, na co jsi prisel? (-;

Pondělí 20. 08. 2007 v 23:12

Roji, vlastne mam jeste jeden dotaz. Chlubis se, jak moc jsi vsimavy, nebo mi kritizujes, jak jsem to panorama udelala? (((-;
Doufam, ze to prvni (-;

Pondělí 20. 08. 2007 v 23:26

Hele, jako bys neznala Roje. :-) Normální smrtelník spoje nehledá a čumí na kopce. Teda, spoje jo, ale ne v panoramatu. :-)

Nech Roje hledat jeho spoje, my ostatní si najdem svoje. :-))

Nejhorší z nás třech mám zuby! A momentálně i příjem! :-))

Akorát ani jedno ani druhý není moc vidět. :-)))

Pondělí 20. 08. 2007 v 23:53

Ziry, jen jsem se ptal. Slepena panoramata se daji obvykle odhalit vzdycky.

Jdu patrat po autonahotine :-)

Úterý 21. 08. 2007 v 01:47

Roji, tu autonahotinu už jsi přece viděl. Ale jestli si ji chceš osvěžit, tak prosím.

Nojo, někdo všude vidí spoje, někdo zase třeba zmrzlinu, každému, co jeho jest :-)). Krom toho – Roj a spoj se rýmuje, tak je to téměř posvěcené spojení.

Úterý 21. 08. 2007 v 01:49

Ru, příjem mám taky pod psa. Pod jezevčíka!

Úterý 21. 08. 2007 v 01:50

Žirafko, jaké chyby? Ty spoje tam nejsou schválně? Jediná chyba v tom případě je, že já je nevidím. A to, jak známo, někdy vidím dvojitě… :))