Blog

Blogerská puberta a řetězovka

22. 6. 2007

Moji milí čtenáři! (neschovávejte se, já stejně vím, že tu jste!)
musím vám oznámit jednu zásadní věc. Dnes bude úroveň tohoto blogu jen a pouze upadat. Důvody vám vysvětlovat nebudu, protože je sama neznám, ale zkrátka to tak cítím. Možná to souvisí trošku s tím, že je půl čtvrté ráno a že v jinou denní či noční hodinu jsme nebyla schopna posledních několik dní nic napsat. Vypadá to totiž tak, že se dostala do problematického blogerského období. Nějaká blogerská puberta nebo co. Projevuje se stálým střídáním nálad. Chvíli beru blog strašně vážně (nic nepíšu, protože se necítím v té pravé povznesené náladě, abych byla schopna dokonale zpracovat zvolené téma), chvíli zase tak nevážně, že prvně kontroluju komentáře na cizích blozích a pak teprve se kouknu na ten vlastní.

A do toho ještě bojuju s první blogerskou nakažlivou chorobou. Dostala jsem zároveň blogerské spalničky i neštovice. Tedy moje dvě první řetězovky. A věřte mi, že pro tak uvědomělou blogerku jako jsem já, je tohle pravé neštěstí. Blogerská puberta je období, kdy člověk potřebuje patřit do party. Takže ignorovat štafetu zkrátka nemůžu. Ale také je to období, kdy potřebuje být bloger za každou cenu vyjímečný. A to se při psaní na lehce dementní řetězové téma povede málokdy. Moje citlivá dušička trpí.

Achjo… Teď zase nevím, jak přejít k hlavnímu tématu článku. V reálnu by se to projevovalo přešlapováním na místě a pubertálním hihňáním. Nerada bych ale vytvořila virtuální paralelu k tomuhle nijak příjemnému aspektu puberty. Takže nádech a výdech a jdeme na to:

Tvář za blogem

Dostala jsem od Hudyho štafetu v řetězovce, v níž je úkolem ukázat na blogu svou tvář. S tím celkem nemám problém. Na netu jsou dohledatelné jen moje fotky z loňského letní webdesignerského potlachu, což bylo období, kdy jsem byla nemocná a značně napuchlá. Má to sice své výhody — když se potkám s kýmkoliv, kdo mě zná jen z těchto fotek, hned mě čeká pochvala jak vypadám líp a jak jsem zhubla — ale i komplimenty tohohle typu se člověku přejí, takže mám chuť ukázat, jak vypadám v trochu lepších obdobích svého života. Už dlouho chystám reportáž o tom, jak jsem navštívila vizážistu a vyzkoušla na vlastní kůži velkou proměnu image. Jen to vázne na tom, že čekám až budu mít ještě o trochu víc čtenářek, než ty tři stávající. Místo čtenářek mi sem ale chodí nový a stále mladší čtenáři. Takový, co si holku, co rozumí počítačům, představují jako Trinity z Matrixu. Pamatujete si tu scénu, ve které Neo potká poprvé Trinity a dozví se, že se nabourala do bůhvíjakých systémů: Neo: „Myslel jsem si, že jsi muž.“ Trinity: „Většina mužů si to myslí.“ Jo. Tak ta je taky moje oblíbená. Jenže já jsem teď změnila image na dámu, která chodí v růžovém kostýmku a lakuje si nehty pastelovými barvami. Takže kluci, než vám zlomím srdce tím, že zveřejním svou skutečnou aktuální podobu, můžete se chvíli kochat tímhle:

Našla jsem to v pozůstalosti z mého posledního ex-vztahu. Můj bejvajej asi taky trochu toužil, abych vypadala jako Trinity. Udělal mi koláž z nejdrsnější fotky, jakou jsem měla. Jednu dobu jsem ji používala v profilu na diskusním serveru a v kombinaci s geekkódem měla téměř fatální účinky. Co na tom, že můj geek kód toho tehdy o mých schopnostech ještě moc říkat nemohl a že na té fotce mám nějakej divnej čumák… Teď už si jen vzpomenout z jakého programu je tam ten kód a můžu zamáčknout sentimentální slzu v oku.

Jóóó… Málem bych zapomněla, že štafeta se taky musím poslat dál. To je ale těžký. Všechny blogery, u nichž by mě mohlo zajímat jak vypadají, už jsem v reálu viděla a pokud ne, tak by stejně na jejich rozhodnutím fotku nezveřejňovat tahle štafeta nic nezměnila. A předávat štafetu někomu, kdo stejně svůj xycht už dávno zveřejnil v 26 podobách nemá cenu. Přece nechceme, aby nás Kahi začal nudit opakujícími je články. Takžéééé… štafetu předávám jisté ann, která má prý nějaké fotky z koupelny, které se nemůže odhodlat zveřejnit a prý si ráda hraje po blogersku. Tak ann, s chutí do toho a jak jsme říkali za mlada (jojo… tehdy, co jsme měli ty věšáčky se žlutejma trojúhelníčkama a kyblíkama): „Mír! Až do příští války!“

P.S.: plánuju rozdělit články na blogu do kategorií. Na spoty tohohle typu patrně založím rubriku „Narcismus“. Dobrá zpráva pro vás je, že si jednotlivé kategorie budete moct i zablokovat. Do té doby prosím zkuste moji blogerskou pubertu nějak přežít. Pánbůh Vám to oplať na dětech.

Komentáře k článku:

Pátek 22. 06. 2007 v 11:28

Děkuji za převzetí štafetového kolíku. Už jsem byl docela udýchaný z toho, jak jsi ne a nechtěla ten kolík převzít a já musel s ním pořád běžet :-D.

Pátek 22. 06. 2007 v 12:36

No tohle! Já jsem myslel… že jsi chlap!

Pátek 22. 06. 2007 v 13:14

Jsi podobná na mou sestru.

Pátek 22. 06. 2007 v 13:43

Ja bych retezovku trochu upresnil se zpetnou platnosti na: „Ukazte vsechny vsechny sve fotky z koupelny“ :-)

Pátek 22. 06. 2007 v 13:46

Ne, ty jsi snad z jížní Moravy… :D

avatar
Honzie
Pátek 22. 06. 2007 v 17:59

A já jsem myslel, že jsi žirafka…

avatar
ann
Pátek 22. 06. 2007 v 20:22

jen chvíli strpení, deadline se blíží http://ann.bloguje.cz/…dtlakari.php

a nestíhám…

avatar
marco
Pátek 22. 06. 2007 v 23:55

A kde je ta druha, urcite rovnako sofistikovana retazovka? (nevinny pohlad v ociach :))

Úterý 26. 06. 2007 v 07:12
Čtvrtek 28. 06. 2007 v 14:51

PiDiBi, jo. tu taky. Achjo… (-;

Středa 18. 06. 2014 v 15:29

Já jsem byla v pubertě asi před 10 lety, ale teď se mi akné objevilo zase, tak už jsem zoufalá. Musím jet někam do Prahy? Akné Praha má dobré výsledky http://www.fymc.cz/…/lecba-akne/