Blog

Tři síta

4. 8. 2006

Chtěla jsem dnes v jedné diskusi odkázat klasický příběh o Sokratovi. Jsem zděšena. Po zadávání všemožných klíčových slov v Google i Seznamu, jsem tento příběh česky nenašla. Zato na slovenském a polském Internetu se to jím jen hemží. Že by to o nás nakonec i něco vypovídalo? Netroufám si odhadovat a radši jednu takovou odkazovatelnou stránku vyrobím sama.

Vyslechněte tedy příběh Sokrata a jeho žáka a vzpomeňte si na něj pokaždé, když budete na webu mačkat nějaké tlačítko „Přidat komentář“. Nebo taky jak se říká: vytisknout, obstřihnout, nalepit na monitor. A teď už ticho, mudrc vypráví.

Jednou přišel kdosi celý rozčilený k Sokratovi – starořeckému učenci.

„Sokrate, slyšel jsi, co udělal tvůj přítel? To ti musím hned vyprávět.“

„Okamžik, prosím tě,“ přerušil ho Sokrates. „Prosel jsi to, co mi chceš říci, třemi síty?“

„Třemi síty?“ podivil se muž.

„Ano, můj milý, třemi síty. Podívej se, zda Ti to, co mi chceš říci, projde třemi síty. První síto je síto pravdy. Zkoumal jsi všechno, co mi chceš říci, zdali je to pravdivé?“

„Ne, slyšel jsem to vyprávět a…“

„No vidíš! Ale určitě jsi to zkusil s druhým sítem. Je to síto dobroty. Jestlipak to, co mi chceš říct je aspoň dobré?“

Druhý na to váhavě. „Ne, není, naopak.“

„Aha,“ přerušil ho Sokrates. „Použijeme tedy aspoň třetí síto a zeptáme se, zdali to, co mi chceš říct a co tě tak rozčílilo, je potřebné.“

„Potřebné to právě není.“

„Tedy,“ usmál se Sokrates, „jestli to, co mi chceš říct, není ani pravdivé, ani dobré nebo potřebné, nech to být a nezatěžuj tím ani sebe, ani mě!

za podklad děkuji čestné výjimce – Chlumeckým listům z roku 2002 ve formátu pdf