Blog

Víte, jak vypadá David Grudl?

6. 5. 2006

Přestože Google nenabízí na tuto otázku ani zdaleka tak vtipnou odpověď jako na dotaz po fyzické podstatě Josefa Laufera, pobavili jsme se včera při hledání odpovědi na tuto základní otázku života, vesmíru a vůbec přímo královsky. Dgx udělal velkou životní chybu, že se nedostavil na (příliš) dlouho plánovaný sraz, který byl jedním z účastníků intuitivně pojmenován názvem PBWBP. Pokud se totiž účastnil nějaké jiné společenské akce, dozajista se velmi ztrapnil intenzivním škytáním v časovém rozmezí zhruba od 17 do půlnoci včerejšího dne.

Včera se totiž konal dlouho očekávaný brněnský sraz, který měl určitou (odsouváním stále volnější) návaznost na Derův test z (X)HTML a CSS. Sraz byl v pět na hlavním nádraží pod hodinama a trochu ho komplikoval fakt, že jsou tam hodiny alespoň troje a účastníci se znali pouze virtuálně. Já jsem zvolila originální poznávací strategii. Protože jsem si neopsala číslo na Errora, které psal ve zvacím mailu, pět minut po páté jsem začala popocházet mezi hodinama a dost nahlas telefonovat manželovi instrukce k nalezení mailu a kontaktu. Bohužel jsem tímto počínáním nikoho velmi nezaujala a právě ve chvíli, kdy mi došla SMS s číslem na Errora, jsem se odhodlala dvou nesměle vypadajících mladíků zeptat, jestli nečekají náhodou na mě. Čekali. Byli to Error414 a Filozof, který se snažil maskovat svoje skautské tričko, které by mohlo vést k jeho odhalení. Protož jsem byla zvědavá i na Dera a výmluva jako moc práce neobstála, donutila jsem Filozofa, aby mu zavolal. K mému velkému překvapení se skutečně pod nátlakem argumentů, které by nejednoho člověka odradili, dostavil.

To už jsme přesídlili do podniku Spolek a popíjeli nápoje každý dle svého gusta. I přesto, že jsme Dera nalákali na to, že budeme sedět a nervózně se na sebe koukat, nakonec se nám to nepovedlo a zábava byla (místy až příliš) bujará. Vedlejším produktem shánění informací o tom jak vypadá David Grudl a jestli náhodou nepřijde, bylo, že se k nám připojil ještě Izi. V maximálním počtu pět kusů jsme vydrželi až do zavíračky ve Spolku a pak jsme ještě menší oklikou přesídlili na zahrádku jakéhosi podniku laděného ve starořeckém stylu. Teprve před půlnocí převládl nad pocitem ze skvělé společnosti taky pocit zimy, takže jsme půlnočním rozjezdem odcestovali domů.

Co dodat? Snad že POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ a doufám, že v trochu větším počtu a na stále tradičnější akci (-;. Protože to fakt bylo fajn!