Blog

Spalovač mrtvol

6. 6. 2003

Včera jsem byla v kině. Že to nebude jen tak obyčejný zážitek, tom bylo jasné hned, protože to organizovala Jarka. Šli jsme na Spalovače mrtvol do kina Kapitol na 22:15. Film jsem ještě neviděla, ale knížku jsem četla a tak jsem tušila, že jít na takový film chvíli před půlnocí nebude pro mě – člověka, kterému se po sebemenším rozrušení zdají hororové sny – zrovna ideální. Taky jsem si myslela, že Kapitol už nefunguje, ale Jarka mě nakonec přesvědčila a tak jsem se vybavila svetrem na zakrytí očí a uší a šla jsem. Kino vypadalo jako že alespň provizorně funguje. Každopádně pokladna fungovala, protože když jsem přišla, měli jsme už koupené lístky. Bylo nás pět (Jarka, Věrka, Tom a Ferda a já) a tvořili jsme třetinu diváků. S promítáním filmu už byl trošku problém – asi pětkrát se film přerušil tak na dvě minuty. To mě ale zas tak nevadilo, protože jsme měli čas probrat dosavadní děj a trochu ho odlehčit. To pravé drama ovšem začalo až po skončení filmu, když jsme chtěli z kina odejít a východ byl zavřený. Tak jsme se všichni vrhli ke vchodu … a taky zamčeno. Nakonec se to po zmeteném pobíhání po podzemí kina podařilo vyřešit. Ale moc dobře mi nebylo…