Blog

Termalni lazne a termalni duchodci

8. 9. 2002

Jak uz jsem se zmenila vcera, opliva to tu duchodci. To se nalezite projevilo pri snidani. Nastesti je tady vetsina Nemcu, takze jsme si pri snidani vyslechly jen jednu podrobnou rodinnou anamnezu a durazem na mnozstvi konzumovaneho tuku a vliv teto skutecnosti a zdravi prislusnych osob a na celkovy stav rodin. S pani, ktera takto obstastnovala sve nahodne spolustolovniky jsme se jeste nekolikrat setkaly a po delsim pozorovani jsme zjistily, ze zrejme funguje na fotobunku, protoze, jakmile se nekdo ocitl bliz jak tri metry od ni zacala vykladat a neprestala, dokud zase neodesel.

Po snidani jsme vyrazily do termalnich lazni. Je to pomerne velke, oplocene (takze se tam musi platit) jezero s teplou, smradlavou vodou plnou plovoucich duchodcu. Celou scenerii zkrasluji pouze histoicke lazenske budovy na uprostred jezera a hlavne nadherne kvetouci lotosy.

Cely den jsme stravily ve vode. Bylo pekne a ja jsme se poradne spalila. Kdyz uz nas hlad vyhnal z vody, zjistily jsme, ze to tu pro nas neni nijak priznive. Cekala jsem, ze tu bude nejaky ten stanek s langosi, nejaky s palacinkami a tak, ale byla tu jen jedna samoobsluzna restaurace s neprijemnymi cenami. Protoze drahe penize jsme chtely utratit za poradne dobre jidlo a ne za nejake polonemecke obcerstveni, rozhodovaly jsme se nakonec mezi zmrzlinovym poharem a salatem, ktere jedine byli v nasi financni relaci. Nakonec jsme se rozhodly pro pohar a salat jsme nechaly napriste. Byl celkem dobry, ale moc jsme se nanajedly.

Vecer jsme stravily sofistikovanou pri, jestli je Godzilla opice nebo jester. Sazku (zmrzlinu) jsem nakonec vyhrala. Jarka si byla tak jista, ze je to opice, ze napsala SMSku svemu kamaradovi, ktery ji jeji nazor konecne vyvratil.